Proba samfunnsanalyse lea čađahan kártema barggu sámi dáidagis ja kultuvrras Norgga kulturásahusaid gaskka. Kárten lea čađahuvvon golggotmánu 2023 rájes gitta njukčamánu 2024 rádjái ja fátmmasta sihke sámi kulturásahusaid ja kulturásahusaid mat eai leat sámi.
Ulbmilin kártemiin lea leamašan oažžut ipmárdusa movt kulturásahusat barget sámi dáidagiin ja kultuvrrain, maid sii deattuhit barggus, ja man muddui ieš guđet ásahusat ovttas barget sámi dáidaga ja kultuvrra olis. Dat maiddái čájeha ásahusaid gelbbolašvuođa mii guoská sámi dáidagii ja kultuvrii, ja relevánta gealboloktendoaimmaide. Kárten lea vuođđuduvvon gažadaniskosii muhtin kulturásahusaid gaskka geat ožžot vissis sturrodaga doarjaga musihka, girjjálašvuođa, lávdedáidaga, visuála dáidaga, musea ja kulturárbbi surggiin. Lassin leat čađahuvvon jearahallamat áirasiin muhtin ásahusain.
Sin gaskka geat leat vástidan iskosa, muitalit eanet go bealli kulturásahusain ahte sii eai leat sámi ásahusat, ahte sii maŋemus jagi leat bargan sámi dáidagiin ja kultuvrrain. Goasii bealli muitalit ahte sii leat bargan ovttas sámi kulturásahusaiguin dahje kulturaktevrraiguin. Váldovuođuštus bargat ovttas sámi dáidagiin ja kultuvrrain lea ahte lea dáiddalaččat gelddolaš, ja orru leamen ahte bargo ovttas lihka ollu ovttaskas sámi dáiddáriiguin go sámi kulturásahusaiguin.
Kárten čujuha dan guvlui ahte kulturásahusain, maiddái sámi, lea beroštupmi bargat eanet ovttas, ja ahte sámi kulturásahusat dađistaga doibmet ráđđeaddin kulturásahusaide mat eai leat sámi kulturásahusat. Hástalussan lea ekonomiija ja rámmaeavttut mat ráddjejit sámi ásahusaid vejolašvuođaid bargat ovttas. Seammás muitalit ásahusat mat eai leat sámi ásahusat, ahte sis lea dárbu buoret oppalaš govvii ja eanet ovttasbargu sámi aktevrraiguin buoridit iežaset gelbbolašvuođa ja nannet barggu sámi dáidagiin ja kultuvrrain.